V loňském roce se Česká palička zapojila do mezinárodního projektu Evropské unie v programu Erasmus „BOBBIN LACEE“ -  (volný překlad - Vybudování lepších možností s paličkami k zavedení nových kontaktů pro krajkářské spolky vytvářející výuku pro zaměstnání). Je to podobná myšlenka jako více než před sto lety, kdy byl založen Ústav pro domáckou výrobu, jen v současnosti máme úplně jiné možnosti při předávání informací.


Vedení projektu se ujalo Německo - Marianne Stang a Anneliese  Wienands ve spolupráci s Ritou Mateo z Itálie. Ke spolupráci přizvaly své partnery z předchozích projektů Francii - Caroline Pasad a Česko - Annu Halíkovou. Nováčky jsou Rakousko - Margit Schmid a Španělsko - Antje Gonzales.

Hlavním cílem projektu je představit inovativní výukové programy pro ručně paličkovanou krajku a naučit je co největší počet krajkářek v každé ze šesti zapojených států z Evropské unie.

Pracovní schůzka před zahájením projektu proběhla až začátkem prosince v Německu, kde se všichni zúčastnění seznámili s pracovním programem na celé tři roky, po které bude projekt probíhat. Rakousko tak mělo jen velmi málo času na přípravu prvního setkání, ale svou úlohu zvládlo velmi dobře. Z každé země přijelo 9 krajkářek a organizátorům se podařilo najít ve Vídni hotel s dostatkem pokojů a konferenčních místností pro výuku i na společné setkáni či přednášky.

Studenti i lektoři se zabrali do výuky od prvního dne. Nejdříve se všichni seznámili s používáním barevných kódů pro jednotlivé techniky, aby dokázali číst instrukce pro vypracování podvinku. Pak se rozdělili na dvě skupiny. Lektoři dostali větší a složitější podvinek v torchonu a studenti se učili vypracovat záložku také v torchonu. Česká skupina měla velké štěstí, že měla dvě lektory mluvící plynně německy, které zrovna dokončily kurzy pro lektory Německého krajkářského svazu a s barevnými kódy byly plně seznámené. (Pravdou je, že obecně krajkářky mají minimální znalost angličtiny nebo jiného cizího jazyka. Výhodu měly jen německy mluvící krajkářky.)
Kurzy paličkování střídaly hodiny kreslení podvinků s použitím barevných kódu a přednášky. Jedna byla o přírodních a syntetických materiálech používaných na výrobu přízí. Měli jsme také možnost si prohlédnout nejrůznější materiály pod mikroskopem. Druhá přednáška, doplněná bohatou kolekcí fotografií promítaných na velké plátno, byla velmi zajímavá a pojednávala o historii a vývoji krajek. Opět se ukázalo, že nejsložitější bylo během přednášek překládat.

Zpestřením byl výlet do centra Vídně, kde jsme navštívili Muzeum moderního umění MAK. Měli jsme štěstí, neboť jedna z výstav byla zaměřená na historickou krajku ze sbírky, kterou Bertha Pappenheim věnovala muzeu. (Tuto expozici doplňovalo sklo a mnoho kusů bylo vyrobeno na českém území). Katalog krajek byl vyprodaný, neboť sbírka patřila mimo jiné pacientce Zikmunda Freuda. Ten po ní pojmenoval hysterii a všichni, kdo se zajímají o Freuda, si koupili katalog v naději, že se o ní dozví něco zajímavého. V muzeu jsme si stihli prohlédnout ještě výstavu  Kolemana Mosera (současníka Alfonce Muchy). Celé odpoledne jsme si při paličkování vyměňovali postřehy a zážitky z muzea. Krajka na podušce rychle přibývala, ale museli jsme se hodně soustředit, abychom přesně sledovali instrukce v barevném kódování. Fotografii hotové krajky jsme nesměli používat. Chyběl nám náš český způsob, kdy jsou všechny informace pro práci zakreslené v dobře vypracovaném podvinku. 

Bylo to pět krásných dnů, naplněných nerušenou prací, ochutnáváním místních specialit a seznamováním se s krajkářkami z Francie, Itálie, Německa, Rakouska a Španělska. Všichni se snažili ve vymezeném čase splnit všechny úkoly a získat zkušenosti nejen pro paličkování, ale i pro pořádání podobného setkání, neboť to je jedním z dalších úkolů pro každou zúčastněnou zemi v tomto projektu.

Uvidíme, co pro nás připraví v létě Itálie. Naše skupina již začala s přípravou setkání v Praze, která proběhne v lednu 2020.

AH